Stejně jako posledních několik let jsme se i letos, narozdíl od většiny jiných oddílů, vydali na Ivančenu již o den dřív. 1.den
I když to z počátku vypadalo hrozivě, neboť ještě těsně před srazem, nebyl na nádraží skoro nikdo, nakonec se našlo pár odvážlivců (Natan, Libuše, Rony-Keďa, Vasil, Kešu, Petris, Pavel, Angi, Mates ze strážců) a tak se mohlo vyrazit. No když už jsem u těch hrozeb, vlastně stačilo jen vylézt na nástupiště a objevila se nová. Navzdory pěknému počasí, které bylo po celý den, se nějak začaly stahovat mraky. To bylo poněkud nepříjemné, protože jsme měli v plánu spát pod širákem a nikdo kromě Matese se neobtěžoval brát si stan. Ale už se nedalo nic dělat, tak jsme prostě nasedli do vlaku a vyjeli.

Na nádraží ve Frýdlantu nás uvítalo několik skautek z organizačního týmu a nabízelo nám přespání v tělocvičně. Chvíli jsme si pohrávali s touto myšlenkou, přece jen mraky nad námi vysely stále, ale nakonec jsme stejně vyšli směr Jadran. Cesta probíhala poklidně a už tak nějak automaticky. Prošli jsme Frýdlantem, Malenovicemi a pak už se šlo jen lesem. Než se člověk pořádně rozkoukal, už jsme byli na Jadranu. Tam jsme měli sice chvíli ještě aktivní náladu, tak jsme zahráli nějaké hry, ale pak jsme stejně zalezli do spacáků. V těch jsme si ovšem nepoleželi moc dlouho, protože pár minut před půlnocí začalo kapat. A protože jsme zrovna neměli moc náladu moknout, naskládali jsme se jak to šlo pod úzkou stříšku chaty Jadran (např. Vasil ležel velmi kvalitně přelomený na schodech). Pak už jsme mohli spokojeně spát až do rána.

2.den
Druhý den ráno jsme se začali probouzet postupně. První jsme vylezli ze spacáků já (libuše) a Keďa. Šli jsme se tedy raději projít do ranních luk, než aby jsme rušili zbylé spáče. Když jsme se vrátili, byli u vzhůru i Mates, Angi a Vasil. Mates potěšil probuzené tím, že vytáhl vařič a začal dělat čínskou polívku. Naštěstí jich měl několik, protože jsme mu s jejich konzumací značně pomáhali. Po snídani se s námi musel rozloučit Vasil, který jel domů. My si mezitím sbalili batohy a vyrazili do vyšších nadmořských výšek. Po cestě se s námi rozloučil i Natan. Za to jsme cestou potkali jiného členu oddílu, Jardu, který šel na Ivančenu s rodinou. My "zbylý modrošípáci" jsme vyrazili za Osmačtyřícítkou, které jsme měli pomáhat s jejich Odbjovkou. Přestože jsem byl celkem skeptický k tomu, že někdo bude mít cestou na Ivančenu ještě náladu na hraní nějakých her, lidé se dostavili. Hra se měla dvakrát opakovat. První začínala v 11:00 a druhá ve 14:00. V mezičase mezi hrami jsme si zašli na Ivančenu. Cestou nahoru jsme potkali naše Vlčata a světlušky (byl s nimi i náš španělský kamarád David) Nahoře jsme se potkali s Šátkem, který tu byl s vodačkami. U mohyly jsme na sebe i v malém počtu strhli pozornost davu, když jsme velmi procítěně zvolali oddílové heslo. Po skončení i druhé Odbojovky jsme pobrali svá zavazadla a vyrazili zase zpátky domů.

Fotky naleznete zde.

Velkolepá to akce Moravská Lakrosová Liga se hrála v Ostravě! Začalo to už brzkým vstáváním, sice se hrálo až v 9 ale bylo nutno udělat ještě mnoho věcí. Hlavně jsme museli nalajnovat hřiště což se nám sice povedlo ale bylo malinko delší. No chybička se vloudila. :) První zápas začal s mírným spožděním proti týmu Iktočante "A". No hned takhle poránu jsme nemohli očekávat výhru , navic jsme se šetřili protože jsme věděli že hrajem i s týmem Iktočante "B" což byla reálná šance na výhru. Předpoklady se vyplnily a další zápas s "B" dopadl v náš prospěch i když místy jsme se docela trápili. Třetí zápas s týmem Kangaroos dopadl opět katastrofálně je vidět že to opravdu umí hrát zatímco nám se povedlo jen párkrát si přihrát nečekaně jsme tedy prohráli. Poslední zápas jsme předehráli již dopředu a to s týmem Highlander.

Nějaké fotky: ZDE

Ku příležitosti oslav dne Země jsme si, kvůli špatnému počasí bohužel v klubovně, zahráli pár zelených her. Zkoumali všechny možné výrobky a na nich kouzelné trojúhelníčky. Hledali tikajicí bomby a dokonce i uklidili v naší klubovně.

Po čase jsme zase dostali takový ten podivný nápad, že by nebylo špatné protáhnout své svalstvo, a tak jsme se vydali do tělocvičny. Sešlo se nás celkem hodně a dokonce i v poměru počtu členů na jednotlivé družiny to bylo víceméně vyrovnané. Tentokrát jsme již úplně vyškrtli dříve tak tradiční florbal a rozhodli jsme se poohlédnout na západ po nějakých jiných sportech. Až za Atlantikem nás nabídka oslovila, a tak jsme v tělocvičně hráli tentokrát výlučně americké sporty. Ale začátek byl přece jen tradiční, hrála se vybíjená. Jenže jsme nějak nevzali žádný rozumný balón, a tak jsme ji hráli s baskeťákem. Bylo to aspoň trochu adrenalinové. Poté jsme se vrhli na basketbal. Někteří najednou zjistili, že takové to házení si s velkým balónem, je pěkně fyzicky náročný sport. Nebudu zastírat, že jsme se pořádně zapotili. I když málokdo uměl pořádně pravidla, musím říct, že se hrálo celkem příjemně a bez faulů. Když jsme dohráli basket, šli si členové Modrých Soyek zatrénovat lakros a zbytek hrál s lakroskama krále střelců. Poté už jsme se jen odplazili do šatny a vydali do svých domovů.

Právě jsme došli zpět do klubovny, u obchodu v Zábřehu jsme mlováním oslavili (dopředu) Den Země.
Na chodník před obchodem po nás zůstalo několik sluncí, několik Zemí, vesmíry, kytky, skládka, jelena, oběh vody v přírodě, vzducholoď, raketa, popelnice, ryby, prasata, Temelín, České vlajky, balón, paník, lidi, automobily, pistole, kola, kondom, nůž, cigarety, pneumatiku, šrot, prací prášek, flaška, jídlo, pití, závora,............

Na Srbské bylo fajn, obsadili jsme velmi vhodné místo a všem kolemjdoucím nabídli informace o nás i o táborech.

Z náboru na škole Kosmonautů mi už volala další maminka a posílá k nám dceru na tábor. Projektor jsme umístili tak, že každý si musel všimnout, že jsme tam. Byli jsme moooc šikovní.

Tak letošní Boj družin je za námi. Měli jsme v jeho pořádání trochu pauzu, ale snad se tato akce stane opět akcí tradiční. Výpravy se zúčastnili 4 Medvědi, 4Rysi, 3 Bobři a Natan. Hlavním úkolem bylo získat za jednotlivé disciplíny co nejvíce lístečku s písmenky a na konci dne z nich co nejvíce slov, které se vyskytovaly v básni od Robinsona Jefferse. Boje byly napínavé a do poslední chvíle nebylo jasné, jak to dopadne!
Nakonec nejvíce slov sestavili Bobři.
Fotografie z akce jsou zde.

Celkové výsledky:
1. místo Bobři - 20 slov
2. místo Rysi - 17 slov
3. místo Medvědi - 13 slov

	Disciplína	Bobři	Rysi	Medvědi
1.	Heldání slov	2.	1.	3.
2.	Zakázaná slova	1.	3.	2.
3.	Šifrování	3.	2.	1.
4.	Signalizace	2.	3.	1.
5.	Skauting	3.	1.	2.
6.	Ulování na dlouhém laně	2.	3.	1.
7.	Zkracovačka dlouhém laně	1.	2.	3.
8.	Běh s tyčí	1.	2.	3.
9.	Fotbálek	1.	3.	2.
10.	Hra - čtení čísel	1.	2.	3.
11.	Házení - lakros	1.	2.	3.
12.	Měření nepřístupné řeky	3.	1.-2.	1.-2.
13.	Oheň 2m nad zemí	2.	1.	3.
14.	Kontrola vybavení	2.	1.	3.
15.	Poznavání květin	2.	1.	3.
16.	Otázky k výpravě	2.	1.	3.

Nakonec jsme neběhali, protože bylo škaredě. Zůstali jsme v klubovně a trénovali jsme na turnaj v lakrose a v klubovně hráli člověče, piškvorky,.... nadiktovali Katka, Martin a Míša, zapsal Depe,

Pár fotek z chaty ZDE I vypravili jsme se tedy na úpatí Jeseníků...
Naslepo jsme vystoupili z vlaku a jali se hledat chatu :-)naštěstí člověk,
se kterým jsme se domlouvali nám cestu velmi dobře popsal, takže nebyl problém ji najít.
Možná to bylo tím že byla asi 500 m od nádraží.
Je to parádní malá chatka tak vysloveně pro oddíl.
Dole v přízemí jsou v každé místnosti kamna a když se zatopí,
tak je to srovnatelné s naší saunou.
rozložili jsme si věci, zapojili vodu a elekřinu a
začli chystat dřevo na večerní oheň. Věrce a Včelce
se to podařilo na první pokus. Zahráli jsme si pár her
a hlavně si povídali. Dost brzo začala být zima takže jsme
šli na kutě
Ráno rozcvička za slunečného počasí, na snídani buchta
a tady už pomalu moje pamět selhává takže časová
posloupnost bude veškerá žádná. Zaběhli jsme si
kombinovaný závod takový malý orienťák s poznávaním
kytiček, pár akrobatickými prvky, a nějakým tím
hopsání, poznávání světových stran a házením na cíl.
Taky jsme hráli fotbálek, nějaké bago - to ale tuším až v neděli. Nachystali jsme si opět dřevo. Večer byla malá bojovka se svíčkami a opět posezení
u ohně ráno snídaně s maskou smrťáka, balení a úklid. Každopádně super prostředí, jen k večeru bylo venku dost zima.

Tak jsme šli do tělocvičny, kde jsme se rozhodli, že se naučíme lakros. Nejprve jsme si zahráli lakro-vybijenou a pak jsem vysvětlil lakros jedné půlce a pak druhé.

Myslím, že jsme se na naší radě zase posunuli kupředu, domluvili jsme termíny akcí do konce školního roku, dohodli se na přípravách družinovek,...