Zápis z rady... 1) Zprávy z ORJ:
- koordinátor pro celostravskou náborovou akci -Verča
- ORJ shání koordinator projektu, redaktor web časopisu, programátor a správce webu, člověka pro zajišťování sponzorů a grantů, bodovač středisek, lektory vzdělávacích akcí
- příspěvky a registrace
- podpora delegátu na krajském sněmu

2) Vánoční výrava - podle filmu "Ať žiji duchové"
- promítání filmu 3.12. na ORJ - šéf akce Corny
- scénky na vánočku na téma duchové
- pokusit se zajistit autobus (Daňa, Borůvka)

3) Zajistit druhé klíče od klubovny - Borůvka

4) Tělocvičny 12.11. - kluci, 19.11. - holky, 26.11. vlčata, prosinec -Čmoudík (Veverák zatelefonuje Rosťovi)

5) 13.11. na ZŠ Bulharská (9:00-16:00) - Stolní hry, pořádají Strážci

6) Tábory - dvě místa: Smilov - kluci, Jakartovice - vlčata, holky.
- pokusit se zajistit nový kotel na saunu, případně pec (Daňa)
- příště navrhnout závazné termíny

Podzim v Kyjovicích-neviděn.. Jelikož nás bylo hoooodně málo(Müssli, Markét, Corny a Vašek), tak jsme výpravu zrušili a mohli si tak boužel(nebo bohudík) užívat našich plánů.

Je tomu už skoro rok, co jsme naposledy byli na Cvilíně. Podzim prostě láká k návštěvě těchto míst plných historie. Už po cestě jsme začali hrát dvě hry. Jednou z nich byla tradiční povodeň, druhou byl „skrytý kolíček“, jejíž smyslem bylo připnout někomu nenápadně kolíček na bundu či batoh. Čas od času se pak zavolalo „STOP!“ a kdo měl kolíček u sebe získal trestný bod. Trestné body se pak musely na konci výpravy odpracovat.

Když jsme se vyšplhali na kopec se cvilínským kostelem, usoudili jsme, že je čas na malou pauzu na pozdní snídani. Posléze jsme zahráli na jelena a přesunuli se k rozhledně. U ní jsme se pustili do dalších her. Jednou z nich byla svérázná hra na žáby a čápy a dále poněkud drsnější hra demonstrace.

Poté už jsme vyrazili na zříceninu hradu Schelenburg, neboť času nebylo mnoho a my jsme měli v plánu ještě několik dalších aktivit. Na hradě jsme nejdřív uspořádali velkou schovku, aby si všichni obhlédli kdejaké hradní zákoutí a pak jsme mohli začít s bojovkou, jejíž cílem bylo najít „cvilínský poklad“. Cvilínským pokladem nakonec byla čokoláda, ale cesta k ní rozhodně nebyla snadná, neboť její popis byl důkladně zašifrován a jeho nalezení s plným nasazením bránili útočníci z řad Jestřábů.

Po bojovce přišel čas zúčtovat s trestnými body z her povodeň a skrytý kolíček. Každých dvou bodů se člověk mohl zbavit tak, že buď před celým oddílem zazpíval veselou píseň (tedy ona mohla být i smutná, ale nás musela pobavit), anebo jít část cesty se svázanými rucemi. Zaslechli jsme hned několik svérazných pěveckých výkonů, ale většina přece jen raději zvolila „cestu zajatců“.

Rádi bychom strávili i nějaký čas u druhé rozhledny v Úvalnu, ke které jsme nedlouho poté došli, ale čas se už nachýlil a my jsme museli stihnout vlak, tak jsme u ní udělali jen kratičkou pauzu a zamířili na nadráží. Akce to byla i přesto povedená a doufám, že si ji všichni zúčastnění (Filip, Hejkal, Kejmil, Lukáš, Mikro, Ondra, Pitris, Ryba, Šátek a Žába) užili.


fotky od hejkala: zde.

Rozhodly jsme se pokořit jeden z největších vrcholů Beskyd a to Radhošť. Sešly jsme se na ÚANu v 7:20 ve složení Lvíče, Poník, Žabka, Kikča, Méďa a Tygřík. Po hodinové jízdě autobusem jsme vystoupily v Trojanovicích a po "modré" vyrazily vzhůru. Ten příkrý sráz, hned ze začátku, byl proklínán, ale zdolán!!! Četné zastávky byly zapotřebí a nejpříjemnější byla ta u studánky - byly jsme v půli trasy. Zanedlouho jsme uviděly cíl naší cesty! Závěrečné stoupání a už jsme byly u kapličky Cyrila a Metoděje, nakoukly jsme dovnitř, vyfotily se u sousoší věrozvěstů a usedly do horské chaty na teplou polévku. Venku jsme si zahrály nějaké hry a vyrazily na zpáteční cestu, ke které jsme spojily síly - holky si po družinách svázaly nohy k sobě, než se sjednotily, byla chůze pronásledována pády, ale holky se s úkolem popraly dobře, ale to už jsme byly zase u laviček. Pro tentokrát jsme, ale šly po "červené" do Rožnova. Cesta sice byla delší, ale zvládly jsme ji rychleji, než jsme očekávaly. A to přišel zádrhel - zástavek se stejným názvem bylo několik, zakotvily jsme na té, u které byl zaznamenán v jízdním řádu ten autobus, kterým jsme chtěly jet domů, ale on nějak nepřijel... A tak jsme zjistily, že další jede až za 2 hodiny! Proto jsme se vydaly do nedalekého lázeňského parku, kde jsem zůstaly u rybníčku s ochočenými kačenami, pak si zahrály "vyvolavku" a šly zpět na zastávku a potom konečně domů :)

Ať žije vybíjená.. Sešli jsme se u klubovny v počtu 6 dětí a Corny a vydali jsme se do tělocvičny. U tělocvičny byl trošku problém se dostat dovnitř, jelikož byly zamčené příže, a tak jsme požádali pana školníka aby nám je otevřel. Na rozehřátí jsme si zahrali vybíjenou-kolotoč, která děti opravdu bavila, tak jsme jí zabili celkem dost času. pak když přišli i Kešu s Vaškem, zahráli jsme si opět vybíjenou, ale tu, kdy sedíme v kruhu ''na raka'' a jeden člověk nás vybíjeli tak, že balonem-nohama:-). Pak zbyl čaj ještrě na jednu hru klasického kolotoče a museli jsme jít domů. Na tuto tělocvičnu lze říct jen: VYBÍJENÉ ZDAR!