Družina našich Vlčat a Světlušek skončila na krásném sedmém místě...


Sešli jsme se hrooozně moc brzy ráno na nádraží Ostrava - Svinov. Vlakem jsme dojeli až do Zlatých Hor, kde se závod konal. Z nádraží jsme šli asi 2 km na místo konání závodu, což byl krásně zapadlý kout světa mezi kopci, hned vedle skanzenu bývalých zlatorudných dolů. Vybalili jsme si věci, postavili stany a šli na nástup. Naše děcka si vylosovaly číslo 19, takže jsme měli chvíli na vyblbnutí před startem. Tu chvíli jsme vyplnili kreslením vlajek na látku, rýžováním zlata, pojídáním nanuků a hraním si s pískem. Odpoledne se naše družina vydala na závodní okruh po lese. Ten trval asi 2 hodiny, během nichž děcka musely plnit spoustu různých úkolů. Když doběhly, dali jsme si večeři (výborný gulášek od pořadatelů) a pak si zahráli beach-ball společně s Vlčaty od Strážců a pár dalšími skauty. Večer byl táborák, při kterém náš oddíl zaujal, v Modrém Šípu velice populární, písní "My tu neřveme!!!". Snažili jsme se do ní zapojit i ostatní střediska, ale nějak nebyli schopní se sjednotit, málo křičeli a kazili to... na tuhle píseň zkrátka jen tak někdo nemá :-). Po večerce jsme všichni rychle usnuli. Však aby taky ne, vždyť jsme toho za celý den měli v nohách moc a moc.

Po bezmračné noci, při které šlo vidět asi tak miliard hvězd, nás čekalo, jak to tak bývá, ráno. Přes noc nikdo nezmrzl. Nejprve jsme si udělali rozcvičku (jen takovou lehčí, na protažení, žádné šílenosti s utíkáním se nekonaly), pak jsme se dlouho věnovali ranní hygieně a ještě déle snídani. No a pak už byl jen nástup, kde jsme zjistili (jak už bylo řečeno), že jsme teda nakonec skončili 7. z 13 družin v naší kategorii, po něm jsme sbalili pár posledních švestek, zakřičeli Botato, božajo atd.. a šli na vlak.

Byla to super výprava, vyšlo nám (až na to nevyhrané první místo, ale stejně, až do Litvínova na celostátní bychom stejně nejeli, takže žádná škoda... ) všechno, počasí, příroda i zážitky, prostě bylo fajn.